KČT, odbor Ústí nad Orlicí

                                                                                                              

   TURISTICKÁ CHATA HVĚZDA NA ANDRLOVĚ CHLUMU

www.chata-hvezda.cz

Průzkum pozemků pro výstavbu chaty na Andrlově chlumu byl proveden již začátkem ledna 1936,      6. května 1936 byla uzavřena smlouva s majitelem pozemku panem PÁVKEM o koupi potřebné plochy. Pozemky zaplatil továrník JINDŘICH JANDERA a později převedl za symbolickou cenu na KČT. V roce 1937 byla započata výstavba silnice od "Loučení" na vrchol Andrlova chlumu výkupem pozemků a mýcením lesa. Stavební práce byly započaty o rok později. Změna politického uspořádání okresu a odtržení Sudet znamenalo roční přerušení prací, obnoveny byly až 5. srpna 1939. Silnice byla dokončena v roce 1940. Válečná doba vedla vedení KČT Ústí nad Orlicí k tomu upustit od stavby chaty s rozhlednou, rozhodnuto bylo vybudovat zde pouze útulnu, která by poskytla skromné občerstvení a střechu nad hlavou příchozím turistům.

Projekt a výstavba byly zadány firmě FRANTIŠKA TOŠOVSKÉHO v Ústí nad Orlicí, která písemně oznámila započetí stavby 15. dubna 1940. Dozor nad stavbou vykonával arch. Ing. STANISLAV TOŠOVSKÝ. Slavným dnem byl 25. červen 1940, kdy byl tesaři na hřebenu střechy vztyčen ozdobený stromek. Továrník JINDŘICH JANDERA potom všechny přítomné dělníky pohostil. Klempířské, pokrývačské a instalatéřské práce byly dokončeny 3. srpna 1940, rovněž byla zasklena okna i dveře. Nejbližší okolí útulny upravil Okrašlovací spolek. Ozdobně vyřezávané věšáky věnoval chatě VLASTIMIL MATYÁŠ, syn majitele pily ANTONÍNA MATYÁŠE. Nájemce pan OLDŘICH ŘEHÁK opatřil starodávné hodiny s kukačkou, police na stěnách zdobily slovácké mísy, vázy, talíře, džbány a čutory   z Uherského Hradiště. V restaurační místnosti byl tmavohnědý těžký selský nábytek. Obrazová výzdoba propagovala náš kraj. Motivy z okolí Andrlova chlumu byly vybírány u místních malířů - krajinářů pánů JAROSLAVA ČADY, KARLA KINDLA, VÁCLAVA KOVÁŘE a FRANTIŠKA ŠTANCLA. Záchody i umyvadla již v útulně rovněž byly, chybělo však to hlavní - voda. Předseda technické komise JINDŘICH JANDERA si ale věděl se vším rady. Pod střechu chaty nechal dopravit reservoár, který náhodou postačil pokrýt spotřebu vody po celý den slavnostního otevření. Den "D" byl určen na neděli           25. srpna 1940. Nejdříve proběhla od 10 hodin valná hromada KČT Ústí nad Orlicí, ukončena byla předáním chaty veřejnosti a přátelskou besedou, která se protáhla do pozdních večerních hodin. Počasí turistům nepřálo, kromě několika dopoledních hodin celý den pršelo. Trocha vody však turistům nevadila a místnosti JANDEROVY chaty na Andrlově chlumu nestačily pojmout mimořádné množství návštěvníků, kteří přicházeli dlouho do večera.

Město Ústí nad Orlicí bylo v té době obklíčeno ze tří stran sudetoněmeckou hranicí s celnicemi před Dolními Libchavami, na Oldřichovicích a v Hylvátech. Obyvatelé měli přístup jen na jihozápadní část okolí města. JANDEROVA chata na Andrlově chlumu byla tedy neustále přeplněna, prostory restaurace nestačily zájmu veřejnosti. Již v roce 1941 bylo přistoupeno k velkému rozšíření chaty. Projekt i práce provedla opět firma TOŠOVSKÝ. Po přístavbě byla chata předána slavnostně veřejnosti 21. června 1942. Další osud chaty byl smutný. V roce 1943 byla zabrána pro Hitlerjugend. Veřejnosti začala sloužit až po osvobození v květnu 1945.

Komunisté Klub českých turistů v roce 1948 zrušili, chatu převzala tělovýchovná jednota, která ji po několika letech prodala Jednotě v Ústí nad Orlicí. Ta z ní více jak čtyřicet let úspěšně rýžovala peníze, na údržbu již tolik nehleděla...

V roce 1990 vzniká opět KČT. Jelikož měl ústecký odbor vždy štěstí na šikovné jedince, okresnímu značkaři a jednateli výboru MILANU CHASÁKOVI se jeho mravenčí prací podařilo za pomocí výboru KČT dosáhnout toho, že 1. 1. 1992 je opět chata turistů. Pravda, proběhlo i několik okresních a krajských soudních jednání, nakonec právo zvítězilo. (Pan MILAN CHASÁK by se 27. srpna 2010 dožil 80 let).

Ústeckým turistům však přibylo pořádné břemeno. Po čtyřicetiletém panování Jednoty je chata náležitě zplundrována. Je třeba předělat elektroinstalaci, opravit vodovodní řad a sprchové kouty, provést rozličné stavební úpravy. Naštěstí se vždy našlo dost šikovných turistických rukou, které byly ochotny pracovat bez nároku na odměnu.

Vybudována byla i čistička odpadních vod, provedena generální oprava topení, z vytápění koksem se přešlo na plyn. To si pochopitelně vyžádalo výměnu všech rozvodů včetně radiátorů a zabudování podzemní pětikubíkové nádrže. Vystavěna byla i nová veranda. V posledních letech jsou však finanční částky pro možnosti ústeckých turistů přímo astronomické. Ze stotisícových položek se přechází na milionové. V roce 1997 se proinvestovalo 134 715 Kč, 1998 - 123 979 Kč, 1999 - 183 649 Kč, 2000 -  289 570 Kč, 2001 - 413 439, 2002 - 92 590 Kč.

Přicházejí však stále horší časy. Nároky hygieny na provoz restauračních zařízení stoupají, ústečtí turisté museli v roce 2003 vystavět nákladem téměř 800 000 Kč hrubou přístavbu chaty Hvězda. Po vykoupení pozemku od majitele pana PÁVKA byla celá stávající stavba rozšířena o 2,7 metru. O rok později bylo přistoupeno k rekonstrukci kuchyně a jejímu rozšíření, přistavěno bylo sociální zařízení, stávající rekonstruováno. Rovněž bylo rozšířeno restaurační zařízení. Opět vysoké náklady převyšující částku 1 100 000 Kč. Bez tohoto opatření by však turistické chatě Hvězda hrozilo buď velké omezení provozu, nebo i její uzavření. Členové KČT Ústí nad Orlicí sice mezi svými členy vybrali bezúročnou půjčku převyšující 300 000 Kč, na pokrytí tak vysokých nákladů by však turisté finance neměli. Významně pomohl Pardubický kraj, Oblast KČT - PK, Město Ústí nad Orlicí i Ústředí KČT v Praze. Právě jim může KČT Ústí nad Orlicí a ústecká veřejnost děkovat, že je chata Hvězda stále v provozu. Velice vstřícně spolupracuje s ústeckými turisty i nájemce, chatař RENÉ GRIM, který zde pracuje od                1. července 2000. Jeho kroky jsou patrné jak uvnitř chaty, tak i v jejím okolí.

Veškeré peníze, které turisté inkasují od chataře RENÉ GRIMA vracejí zpět do své milované chaty HVĚZDA. Stále je co opravovat, vylepšovat, stále je co platit. Pojištění, revize, rozbory předepsaných vzorků pitné vody, zkrátka sto tisíc korun za rok, to nejsou pro chatu peníze...

Investice v roce 2005 se blížila k 200 000 Kč a v příštím roce, to teprve ústečtí turisté krváceli. Litera zákona je však neúprosná, čistička odpadních vod jí nevyhovovala, chtěli-li turisté svoji perlu provozovat i nadále museli urychleně jednat. Upřímně řečeno, kdyby se snažili sebevíc, sumu               1 500 000 Kč, kterou nová čistička představovala, by sami nesehnali! Obrátili se však na šikovné dámy poslankyně Parlamentu ČR za ODS VERONIKU NEDVĚDOVOU a senátorku za KDU-ČSL LUDMILU MÜLLEROVOU a ty pomohly "zatlačit" na Ministerstvu pro místní rozvoj. A povedlo se! Byl to však stavební horor. Milion sto tisíc bylo od ministerstva přislíbeno ovšem peníze dorazily až v listopadu. Jelikož však musela být stavba dokončena do 31. prosince 2006, začali turisté se stavbou ČOV již v září. Ústecká firma ABV pracovala zatím bez peněz. Nedovedu si představit kam by se šli turističtí šéfové zhoupnout, kdyby nakonec finance nedorazily. Stavebniny i vlastní technologie ČOV, to vše již bylo nasmlouváno a připraveno na Andrlově chlumu. Naštěstí vše dobře dopadlo a s další nemalou částkou pomohlo opět Město Ústí nad Orlicí. Zbývající rovněž nezanedbatelné peníze již musel uhradit majitel objektu, tedy KČT Ústí nad Orlicí. Problémy však pro turisty zdaleka nekončily. První čtvrtletí roku 2007 se nechtělo "Paní ZIMĚ" svoji vládu opustit, o čtrnáct dní se opozdil i termín kolaudace. Při závěrečném účtování se "vytáhli" úředníci z Finančního úřadu Ústí nad Orlicí a velice aktivně přispěchali s nemalým finančním postihem. Netřeba zdůrazňovat, že vedení turistů se věnuje svoji HVĚZDĚ ve svém volném čase bez nároku na odměnu. Každé dobro však musí být po zásluze potrestáno.... Aby čistička odpadních vod dobře a spolehlivě pracovala, musí být odborně udržována. S tím ústeckým turistům pomáhá TEPVOS. To však také nějakou korunku stojí. V příštím roce zvelebili turisté chatu částkou 162 029 Kč. V roce 2008 již zase hartusila "hygiena". Ze sklepa do kuchyně musíte vybudovat nákladní výtah. Tak jsme tedy budovali, k tomu obkládali pokoje dřevem, opravovali kolotoč poničený přerostlými opilými mládežníky a sumička se vyšplhala k 250 000 korunám. A to ještě chatař RENÉ GRIM vybudoval před chatou pergolu s posezením a parkovou úpravu s jezírkem a rybkami, tenisové kurty, letní terasu pro 200 hostů, Gril bar se 150 místy, venkovní parket i přístřešek pro kapely, které zde o prázdninách vždy v pátek večer k tanci a poslechu vyhrávají. To vše ve vlastní režii. Za své finance a s pomocí šéfa Auto klubu MIROSLAVA URBANA rozšířil parkoviště, v zimě se zase stará o údržbu lyžařských stop. Zkrátka pan chatař k nezaplacení. Aktivity však rozvíjí i při organizování akcí na Andrlově chlumu. Se svoji rodinou zde zajišťuje "Studánkový pochod" - "Psí den" - "Čarodějnice" - "Martinské husy" - "Mikulášskou" -"Silvestr" - "Speciální kuchyně" a mnohé další akce. Je potěšitelné, že se rok od roku návštěvnost Andrlova chlumu výrazně zvyšuje. Jistou zásluhu na tom má i turistický odbor se svými akcemi: "Novoroční výstup na Andrlův chlum" - "K rozhledně Andrlův chlum jaro - podzim" - "Orlickým podhůřím". Divácky velmi atraktivní je i "Ústecká 21", automobilové závody do vrchu - "Cyklistická časovka na Andrlův chlum", pořádaná každoročně místním sportovním oddílem CTC FORT SMC Ústí nad Orlicí či "OHNIVÁ ROZHLEDNA", náročné závody TPA (nejtvrdší hasič přežívá...), při kterých dobrovolní i profesionální hasiči po náročných disciplínách na parkovišti ještě v plné zbroji i s dýchacím přístrojem musí vyběhnout po 183 schodech na vyhlídkovou plošinu rozhledny - "Stříbrné krasavice" (34,6 m). Tuto, pro diváky atraktivní, podívanou pořádá Hasičský záchranný sbor Ústí nad Orlicí. Areál Andrlův chlum tak nabízí návštěvníkům zajímavou celoroční podívanou. Stovky lidí si nahoru vyšlápnou jen tak na procházku, pokochat se s krásnou přírodou, rádi se občerství v příjemném prostředí turistické chaty.

V roce 2009 však již Hvězda potřebovala novou čepici, tedy shánění dalších financí. Jen oprava střechy si vyžádala 138 575 Kč, k tomu přičtěme další každoroční výdaje. Tentokrát vypomohlo Ústředí KČT v Praze.

V roce 2012 byla provedena výměna střešní krytiny a výměna oken a některých dveří v celkové hodnotě 560 000 Kč, přičemž 70 % bylo uhrazeno z prostředků dotace MŠMT a 30 % uhradil odbor KČT. Každoročně jsou prováděny různé opravy a údržba zařízení a vybavení chaty. Např. v roce 2015 byla provedena celková oprava přístřešku navazujícího na chatu, v roce 2016 celková oprava všech starožitných židlí v restauraci a výměna dveří. Ohlédneme-li se zpět zjistíme, že částka, kterou ústečtí turisté do chaty vložili dosáhla částky více jak 6 milionů korun. To nejsou rozhodně malé peníze a jejich shánění si vyžádalo nemalé úsilí. V této souvislosti je třeba vysoce vyzdvihnout precizní a svědomitou práci dlouholeté odborové účetní, paní MARIE PECHÁČKOVÉ. Je to puntičkářka na svém místě. Zprávy revizní komise hovoří každoročně stejným tónem. Je potěšitelné, že tuto chatu si oblíbili nejen lidé z Ústí nad Orlicí a stala se vyhledávaným cílem letních i zimních výletů

Úkolů mají ústečtí turisté stále mnoho. O turistickou chatu Hvězda se stará správní rada v čele s JUDr. LUBOŠEM JUNKEM, jejími členy jsou dále MILAN RICHTER, MARTIN LŽÍČAŘ a TOMÁŠ DOUTNÁČ. Pravidelně se jí zúčastňuje i nájemce (dříve RENÉ GRIM, od roku 2016 Leoš Grim). Rozhodující slovo má pochopitelně devítičlenný výbor odboru KČT Ústí nad Orlicí vedený předsedou MILANEM RICHTEREM.

TŘI ROZHLEDNY NA ANDRLOVĚ CHLUMU

Na začátku minulého století sílily v Ústí snahy o zkrášlení města a o zvýšení turistického ruchu ve městě a okolí. Ti, kteří se chtěli aktivně podílet na realizaci těchto myšlenek se sdružili do Okrašlovacího spolku. Bylo jich něco málo přes sto. Na výborové schůzi 21. 2. 1903 navrhli pánové HOŘČIČKA a NEŠPOR, jinak autoři turistického průvodce, aby spolek zřídil odbor pro vystavění rozhledny na Andrlově chlumu. Stavbou rozhledny měl být podpořen rozvoj turistiky i v okolí města. Účastníkům schůze se myšlenka zalíbila a hned začali jednat. Zvolili nový odbor, jehož členy se stali oba navrhovatelé, jednatel spolku a další člen. Ti následujícího roku 11. dubna předložili skicu dřevěné rozhledny. Aby mohli dobře rozhodnout, byli členové odboru vysláni obhlédnout rozhledny ve Vrchmezí a v moravském Bouzově.

Na konci roku 1905 předložil stavitel HERNYCH plán a rozpočet na rozhlednu. Na základě toho spolek rozhodl postavit rozhlednu ještě během roku 1905. Vzorem se stala rozhledna v Bouzově. Ústecká rozhledna měla být o něco nižší, její výška se měla pohybovat okolo 30 metrů. Podle požadavku spolku pak stavitel vypracoval definitivní rozpočet na stavbu, který se ukázal vyšší, než členové předpokládali. A tak se obrátili se žádostí o příspěvek na městskou radu, na knížete LICHTENSTEINA, ale i na všechny obyvatele města. Okamžitě se ozval pan HUBERT ANDRES, který na stavbu daroval větší množství slabších prken na schody, což se rovnalo přibližně částce 230 korun. VILÉM ANDRES dodal potřebné železné šrouby za nejnižší možnou cenu 48 korun za 1 metrický cent, vyrobil hromosvod na vrchol rozhledny a to pouze za cenu materiálu. Pan stavitel HERNYCH oznámil, že slevuje 10% z rozpočtované sumy 4 500 korun. Aby se urychlily přípravné práce, byl 25. dubna 1903 zvolen pětičlenný výbor, který měl do 14 dnů vše potřebné zařídit.

První proběhlo jednání o přesném umístění rozhledny. Pozemek, který se jevil pro stavbu jako nejlepší, byl majetkem FRANTIŠKA PÁVKA, vlastníka usedlosti čp. 29. v Řetové. U notáře v Ústí nad Orlicí byla 23. května 1905 uzavřena smlouva mezi ním a představiteli Okrašlovacího spolku. V ní pan PÁVEK vyhradil spolku jednak právo postavit na pozemku rozhlednu, dále upravit stávající cesty, ale i ty, které k ní povedou tak, aby byly zpřístupněny nejen členům spolku, nýbrž všem. Rozhledna měla zůstat vlastnictvím Okrašlovacího spolku, který byl povinen ji na své náklady udržovat v dobrém stavu. Pozemek, na kterém stála, zůstal trvale vlastnictvím pana PÁVKA, nebo jeho zástupců, kteří však museli tuto služebnost respektovat. Nové cesty směl spolek zřizovat jen se souhlasem vlastníka pozemku. Za služebnost spolek platil 10 korun ročně. Kromě toho si pan PÁVEK vyžádal volný a bezplatný přístup na rozhlednu což znamenalo, že mu spolek musel nechat jeden z klíčů od rozhledny. Dále si vyhradil, že kdyby se návštěvníkům rozhledny prodávaly pokrmy a nápoje, bude realizace prodeje přednostně nabídnuta jemu. Spolek se musel zavázat, že rozhlednu musí vlastnit a nesmí ji pronajmout nebo prodat. Kdyby spolek rozhlednu neudržoval v dobrém stavu, měla bezplatně připadnout majiteli pozemku. Smlouva byla zapsána do příslušné pozemkové knihy. Nejdůležitější věcí při stavbě rozhledny byly finance a potom dovoz potřebného materiálu na kopec. Jednalo se o více než 100 povozů. Okrašlovací spolek se obrátil se žádostí o pomoc na všechny majitele povozů ve městě. Skoro všichni přislíbili zdarma několik povozů vyvézt na kopec, čímž se stavba značně zlevnila. Finančními částkami přispěli: Občanská záložna 500 korun, městská rada dřívím v hodnotě 300 korun, kníže LICHTENSTEIN poslal 400 korun a z Ameriky ústecký rodák NOVÁK 100 korun. Od mnoha dalších dárců dostali podle jejich možností, menší částky. Spolek pak všem jednotlivě poděkoval. V červnu 1905 přišel okamžik, kdy se začalo stavět. Stavba pokračovala poměrně rychle. Znalci byla hodnocena jako solidní, pevná, ale i úhledná. Svoji spokojenost s dílem vyjádřil spolek staviteli HERNYCHOVI a stavbyvedoucímu JOSEFU VOJTÍŠKOVI. Jemu spolek věnoval na památku zlatý dukát.

Slavnostní otevření rozhledny se uskutečnilo v neděli 27. srpna 1905 za velké účasti lidu. V předvečer této slavnosti zajistili pořadatelé skvělé osvětlení a sice tak, že kolem celé spodní části horní střechy byly hustě zavěšeny velké lampiony, zářící do dalekého okolí, oznamujíce slavnostní otevření. V neděli na zahájení promluvil Dr. VICENA

V roce 1906 bylo upraveno prostranství kolem rozhledny a zřízen menší vkusný pavilon pro ochranu před deštěm. Finanční náklad těchto akcí nesl spolek. Na rozhledně byly umístěny orientační tabulky, které směřovaly ke kopcům na obzoru. Pro návštěvníky rozhledny byla vždy připravena návštěvní kniha, která se brzy hemžila množstvím podpisů. V knize se také uchovaly otisky kulatého razítka "Rozhledna Ústí nad Orlicí". Ústečtí byli na rozhlednu patřičně pyšní a vodili k ní své hosty. Během léta roku 1906 se na návrh pana ZEINERA uskutečnil v Ústí sjezd okolních měst spojený s výletem na rozhlednu. Hlídačem a výběrčím na rozhledně se stal pan CYLIAK, kterému Okrašlovací spolek pořídil čepici s nápisem. V roce 1911 se do knihy návštěv zapsala "číšnice z rozhledny". Občerstvení, které si návštěvníci mohli koupit, bylo vítaným zpestřením výletu. Kromě toho se zde prodávaly pohledy s obrázkem rozhledny. Roku 1912 zhotovil inspektor státních drah v.v. PODHAJSKÝ plastickou mapu z rozhledy do všech stran. V roce 1913 předseda spolku FRANTIŠEK SYCHRA nakreslil panorama výhledu z rozhledny, které je dnes umístěno v chatě KČT na Andrlově chlumu. Po devíti letech provozu , v roce 1914, musela být rozhledna opravena. Dva kusy trámů byly nakaženy houbou a vyměněny. Dále musela být zhotovena nová střecha, aby dovnitř nepršelo a trámy nezahnívaly. Ústečtí občané byli z rozhledny nadšeni a hojně ji navštěvovali až do 16. dubna 1918. V noci na 17. dubna bohužel krásná dřevěná rozhledna do základů shořela. Zda vznikl oheň od blesku, či po táboření kočovných cikánů, to nikdo nezjistil. Zbyl z ní kus prázdného místa s opálenými stromy a částka K 4000 z požární pojistky. Rovněž mnoho krásných vzpomínek. Následně Andrlův chlum osiřel, jen občas se nějaký osamělý poutník přišel potěšit pohledem do kraje z cestičky, kde se říkalo "Na galerii".

Sedmnáct dalších let se o nové rozhledně pouze snilo. Výrazný impuls k další stavbě dal 2. prosince 1935 člen KČT Ústí nad Orlicí JAROSLAV PIRKL. Na výstavbu věnoval částku 194 korun ze zisku klubu za autobusové zájezdy. Okrašlovací spolek se zavázal převést částku 4000 korun za shořelou rozhlednu. Tehdejší předseda KČT E.V. DANIHELOVSKÝ zvažoval, zda pro rozvoj turistického ruchu nevybudovat na Andrlově chlumu chatu s rozhlednou. Velkými příznivci této myšlenky byli továrník JINDŘICH JANDERA a majitel tiskárny KAREL BROŽEK. Několik návrhů bylo zpracováno:                   rok 1936 Ing. PÍCHA, dále potom Ing. arch. STANISLAV TOŠOVSKÝ, Ing. arch. VLASTIMIL HRON, VLASTIMIL MARYÁŠ, VÁCLAV SUCHÝ, FRANTIŠEK KLÍMA, architekt RADECHOVSKÝ a další. Vývoj politických událostí však výstavbě chaty s rozhlednou nepřál, proto jednal v roce 1941 výbor KČT se Zeměpisným ústavem ministerstva vnitra s možností postavit na Andrlově chlumu dřevěnou triangulační věž, která by byla upravena jako rozhledna. Dřevěná rozhledna vybavená schodištěm a zábradlím byla postavena a uvedena do provozu v září 1941. Vysoká byla 35 metrů s vyhlídkovým stolcem ve výši 26 metrů. Činnost KČT po roce 1948 byla zakázána, chátral tedy i technický stav druhé rozhledny. Počátkem šedesátých let musela být stržena, jelikož výstup na ní byl životu nebezpečný.

Zvrat politických událostí v roce 1989 vedl k obnově činnosti společenských organizací, které byly po roce 1948 zrušeny. Klub českých turistů odbor v Ústí nad Orlicí navázal úzkou spolupráci s Městským úřadem Ústí nad Orlicí v jehož čele stanul Ing. BOHUMIL LANG. Protože pro KČT i pro město odhadované náklady na výstavbu kamenné rozhledny představovaly sumu, která nebyla k dispozici, bylo dohodnuto, vytvářet fond na tuto akci z výtěžku ústeckých poutí, na nichž se organizačně budou podílet i členové klubu. V roce 1992 náhle umírá starosta Ing. BOHUMIL LANG, ale jeho myšlenka není z programu městského úřadu vypuštěna. KČT se organizačně podílí na ústeckých poutích v roce 1993 a 1994. Reálná šance na rychlé řešení postavení rozhledny se naskytla v druhé polovině roku 1994, kdy majitel a uživatel retranslační věže na Andrlově chlumu podali návrh na demontáž a následnou kompletní obnovu. 13. 12. 1994 byla uzavřena "Zakládající smlouva dle § 829 Obč. zákoníku a paragrafů následujících" mezi budoucími spolumajiteli a spoluuživateli víceúčelové ocelové věže na Andrlově chlumu v tomto smluvním pořadí: Eurotel Praha, Policie České republiky, Město Ústí nad Orlicí, Záchranný hasičský sbor Ústí nad Orlicí, SPT Telecom. Konečné rozhodující ANO řeklo městské zastupitelstvo 18. 1. 1995 na jednom z prvních povolebních zasedáních a po seznámení s celkovým projektem včetně finančních, legislativních a technických kroků.

Do konce dubna 1995 byla zpracována prováděcí projektová dokumentace, v květnu podána žádost na vydání územního rozhodnutí, 20. 6. svolán rozhodující kontrolní den na úrovni starosty města Mgr. KARLA ŠKARKY za účasti statutárních zástupců členů "Sdružení Andrlův chlum". 30. 6. bylo vydáno územní rozhodnutí a 20. 7. provedeno výběrové řízení na dodavatele stavby. Ocelovou částí stavby věže a její montáží je pověřena firma EXCON Praha, zemními pracemi, přípravou základů, budováním technologických objektů firma Agrostav Litomyšl. 31. 7. vydáno stavební povolení. 12. 9. se začíná kácet les. 18. 9 první kopnutí do země pro základy, je vykopána zemina na ploše 10,5 x 10,5 metrů. 25. 9. jsou dokončeny zemní práce, 3. 10. se montuje bednění a 9. 10. se již provádí betonáž základů. 14. 10 byla zahájena stavba technologického objektu. 25. 10. zahájena vlastní montáž rozhledny. 3. 11 pro nepříznivé povětrnostní podmínky byla hlavní montáž přerušena, bezpečnostní technik odvolává montéry, Andrlův chlum opouští i jeřáb, 17. 11. práce pro rok 1995 definitivně končí.

Vlivem neobyčejně kruté zimy, sníh se na Andrlově chlumu udržel do 15. dubna 1996, se veškerý harmonogram dokončení věže posunul. Na kontrolním dnu 1. 4. 1996 rozhodlo Sdružení Andrlův chlum posunout původní termín slavnostního otevření rozhledny určený k termínu 27. 4. 1996 na neděli 19. 5. téhož roku. Všichni účastníci sdružení souhlasili s tím, aby Klub českých turistů v Ústí nad Orlicí uzavřel smlouvu o užívání vyhlídkové věže s Městským úřadem v Ústí nad Orlicí. 17. 4. přijíždí ve 22 hodin na Andrlův chlum sedmdesátitunový jeřáb. Dne 18. 4. 1996 v 10 hodin ukládá jeřáb do výšky 34. 6 metrů vyhlídkovou plošinu a obyvatelé Ústí nad Orlicí vidí poprvé rozhlednu na vlastní oči. 20. 4. 1996 usazen poslední nástavec pro anténní systém, výška věže je 52,4 m, ve 14.30 hod. odjíždí mamutí jeřáb. 1. 5. 1996 - odjezd montérů, terénní úpravy, odvoz zeminy. 3. 5. 1996 kolaudace stavební části věže. 10. 5. 1996 jednání přípravného výboru pro slavnostní otevření věže. 16. 5. 1996 členové Horolezeckého oddílu Ústí nad Orlicí zavěšují na vrchol věže vlajku České republiky a města Ústí nad Orlicí, ze soboty na neděli je 52,4 m vysoká věž osvětlena reflektory.

Slavnostní otevření rozhledny se konalo v prosluněnou neděli 19. května 1996. Zúčastnil se ho místopředseda KČT a ministr JAN STRÁSKÝ, zástupci města a okresu Ústí nad Orlicí, zástupci Sdružení Andrlův chlum, hlavní projektant věže Ing. VLADIMÍR JANATA CSc., zástupci firmy EXCON Praha, kteří konstrukci věže stavěli. Ten den přišly na Andrlův chlum více jak čtyři tisíce návštěvníků, kteří se kochali výhledem z 34,6 metrů vysoké vyhlídkové plošiny. Lze z ní spatřit čtvrtinu Království českého od Krkonoš přes Orlické hory až po Jeseníky. Celkově je rozhledna vysoká 52,4 metry a váží 54 tun.    K vyhlídkové plošině vede 183 schodů.

První "věžnicí" na Stříbrné krasavici byla manželka chataře Hvězdy paní LIBUŠE KUTROVÁ. Po jejím odchodu byla podepsána smlouva s MIROSLAVEM MATYÁŠEM zvaným "MATES".

Snad jen osud tomu chtěl, že náznak zatím pouze jediné tragické události dopadl dobře. Stalo se to v polovině ledna 1997, po tři čtvrtě roku provozu rozhledny. Neděle se pomalu přehoupávala přes půlnoc, hvězdy zářily, třeskutý mráz se blížil k-200 C. Jeden devatenáctiletý ústecký mládenec chtěl z nešťastné lásky se vším skoncovat. Přelezl bránu vylezl na věž a skočil. Dopadl na kolotoč a se zlomeninami nohou se doplazil k turistické chatě Hvězda. Tehdejší zaměstnanec chataře ANTONÍNA KUTRY, ROMAN ŠIK šel náhodou přiložit do kotle koks a při zpáteční cestě slyšel jakési sténání, otevřel dveře a spatřil zraněného mládence, okamžitě zavolal záchranku, která ho odvezla do nemocnice. K této smutné události se šťastným koncem nutno připomenout, že když se hoch po několika měsících vyléčil, kolotoč, který svým skokem dětem rozlámal přišel s partou kamarádů opravit...

O "Stříbrnou krasavici" na Andrlově chlumu se patnáct let stará Klub českých turistů Ústí nad Orlicí. Stala se dominantou města i cílem tisíců turistů. Sto tisící návštěvnicí se stala v neděli 14. září 2003 manželka zvěrolékaře JAROSLAVA PIRKLA (vnuka významného turisty JAROSLAVA PIRKLA, iniciátora výstavby druhé rozhledny na Andrlově chlumu), paní LIBUŠE PIRKLOVÁ.

K uctění památky slavnostního otevření rozhledny na Andrlově chlumu pořádají ústečtí turisté na jaře   i na podzim akci "K ROZHLEDNĚ ANDRLŮV CHLUM". Vedoucími akce jsou manželé Květa a Milan Richterovi.

Rozhledna na Andrlově chlumu se však dostala i pod drobnohled odborníků. Tím největším je bezesporu Doc. Ing. JAN NOUZA, CSc., proděkan Technické univerzity v Liberci. V pátek 19. června 1998 vydalo nakladatelství a vydavatelství OFTIS Ústí nad Orlicí jeho třetí knížečku o rozhlednách: Rozhledny východních Čech. "Stříbrná krasavice" z Andrlova chlumu je představena na stránce 73. Figuruje zde mezi osmatřiceti stavbami, z nichž 21 je provozováno dosud. Další kniha JANA NOUZY    o rozhlednách vyšla v roce 1999 a byla daleko objemnější. Jmenuje se ROZHLEDNY ČECH, MORAVY A SLEZKA.. Naše rozhledna je na straně 119.

Velký zájem měla o rozhlednu i Česká televize. Kameramana JOSEFA NEKVASILA doprovázel několikrát na Andrlův chlum i režisér a dramaturg BEDŘICH LUDVÍK. Ten byl společně s Doc. Ing. JANEM NOUZOU spoluautorem velice povedeného pořadu "ROZHLÉDNI SE ČLOVĚČE". Filmaře tehdy zaujala i výstava "ZDRÁVI DOŠLI" Městského muzea Ústí nad Orlicí. Vzpomněla na 80. narozeniny místních turistů. Na ústecké rozhledny se zde pochopitelně podrobně vzpomínalo. Tak tedy: "Vzhůru na rozhledny, jasná jitra a pěkný výhled..." Po patnáct dílů zajímavého seriálu "ROZHLÉDNI SE ČLOVĚČE" se touto větou loučil v roce 1999 s diváky ČT herec LUDĚK MUNZAR každé úterý po 17 hodině. Podorlickým rozhlednám, v čele se "Stříbrnou krasavicí" byl věnován poslední dvacetiminutový díl, jako by platilo: "V nejlepším přestat..."

Nejsou jen šťastné chvíle v životě lidském, přicházejí i dny velice smutné. Jeden z nich potkal ústecké turisty, ve čtvrtek 17. září 2009. Zcela náhle zemřel v nedožitých dvaašedesáti letech "věžný" MIROSLAV MATYÁŠ. "VĚŽNÉMU MIRKOVI KLUB ČESKÝCH TURISTŮ V ÚSTÍ NAD ORLICÍ", to bylo poslední poděkování na černé stuze smuteční kytice při rozloučení ve čtvrtek 24. září 2009 v ústecké smuteční síni.

Po zemřelém "MATESOVI" převzal funkci věžného pan DOBROMIL GRIM. I nadále je od května do října otevřena každý den od 10 do 18 hodin, v dalším ročním období o víkendech. Neznamená to však, že navštíví-li turista Andrlův chlum mimo oficiální otevírací dobu z vyhlídkového stolce "STŘÍBRNÉ KRASAVICE" se po čtvrtině "Království českého" nerozhlédne. Klíč od věže i se vstupenkou mu bude ochotně zapůjčen ve výčepu turistické chaty. Potěšitelné je, že rozhledna na Andrlově chlumu je stále velkým lákadlem milovníků přírody. Vždyť od slavnostního otevření 19. května 1996 do 31. srpna 2010 ji navštívilo více jak 175 000 milovníků dalekých výhledů. To je v porovnání s dalšími českými rozhlednami zcela výjimečné. 

Chata Hvězda